Velký výklad I. je zástupce tzv. celkových výkladů.
Celkový výklad definujeme jako výklad, v němž jsou použity všechny karty z balíčku.
Má dvě varianty. První varinata je výklad bez středové karty a druhá varianta výklad se středovou kartou. Vykládá se po zamíchání karet. Míchání karet je vždy klíčovou složkou celkového výkladu. Míchá se tak dlouho, dokud je potřeba. Během míchání dochází k propojení karet, skrze toho kdo míchá, s hierarchicky vyšším řízením. Ono si vychystává odpověď na zadané téma výkladu. Výklady není možné provokativně opakovat ani jinak testovat. Rozhodnutí, kterou variantu výkladu použijeme, je třeba učinit ještě před mícháním karet nebo někdy na jeho počátku, jinak by mohlo dojít k zmatení při interpretaci výsledků výkladu.
Po dostatečném zamíchání realizujeme samotný výklad postupným vykládáním karet do čtverce 5×5 odleva doprava, odshora dolů. Pokud provádíme variantu se středovou kartou, necháme prostřední pole viz obrázek během vykládání čtverce 5×5 prázdné, potom nám na konci zbydou dvě karty. První z nich umisťujeme dovnitř na volné místo a druhou necháváme venku mimo čtverec. Interpretace výkladu může začít s první a pokračovat s každou další vyloženou kartou. Na prvních pět a posledních pět karet ve čtverci je třeba se zasoustředit. Během výkladu není od věci sledovat i vzájemné vazby mezi kartami a jejich pozice vůči sobě a to jak s ohledem na jejich hlavní symboly, tak i na další charakteristiky (barva, hodnota). Závěrečná karta(-y) mají obzvláštní význam, jde o složku řízení, která má být tím, na co je třeba zaměřit pozornost při řešení daného tématu směrem k vyvolání rozvojových charakteristik procesů místo degradačních. Může jít i o vypíchnutí problémové oblasti. K interpretaci významu posledních karet musíme přistupovat tvořivě. Po vyložení všech karet je vhodné se ještě znovu na celý výklad podívat a přehodnotit ho s ohledem na to, co ukázala poslední karta/dvě karty.
