Cesta
Dneska už nám žádný nepoví
kdopak ji tam dal
harmoniku kdo dal do křoví
a kdo na ní hrál?
Už nikdo neví, kdo ji hýčkal na rukou
chlubil se její perletí
k přečtení není ani nápis azbukou
kdopak ví, kdo písně na ní hrával?
O hloubce tůní v očích dívky copaté
o břízách bílých jak sníh.
O cestě, která končí v louce zaváté
o cestě stepí na koních.
Harmonika v křoví dožívá
ztratila už dech
už se jenom větrem zachvívá
prostřelený měch.
Už nikdo neví, kdo ji hýčkal na rukou
chlubil se její perletí
k přečtení není ani nápis azbukou
kdopak ví, kdo písně na ní hrával?
O jarních vodách, které cestu zaplaví
o lidech dobrých i zlých
o duši, která věčným steskem bolaví
o bílých křížích na polích.
Harmonika v křoví dožívá
ztratila už dech
už se jenom větrem zachvívá
prostřelený měch.
Jarní vody, duše, cesta, kůň
kdo to vlastně hrál
dívčí copy, louka, oči, tůň
a co bylo dál?
Jarní vody, duše, cesta, kůň
kdo to vlastně hrál
dívčí copy, louka, oči, tůň
a co bylo dál?
