Plná funkce řízení (UI konceptuální bot)

Otázka na bota: Plná funkce řízení detailně

Odpověď konceptuální bota na těchto stránkách vpravo dole 🙂

Plná funkce řízení je v rámci Dostatečně všeobecné teorie řízení (DVTŘ) maximálně zobecňujícím pojmem. Je to objektivní jev, posloupnost kvalitativně se lišících úkonů (etap), na jejímž základě je realizován proces řízení v celé své komplexnosti.

Plná funkce řízení může být realizována pouze v intelektuálním schématu řízení, které je modifikací schématu prediktor-korektor (prognostik-opravovatel). Toto schéma předpokládá tvořivost řídícího subjektu minimálně v oblastech: odhalování faktorů prostředí vyvolávajících potřebu řízení; formování vektorů cílů; formování nových koncepcí řízení; zdokonalování metodologie prognózování.

Podrobné členění plné funkce řízení na etapy je následující:
1. Rozlišení faktoru prostředí, který vyvolává potřebu řízení.
2. Formování (vytvoření) vektoru cílů řízení.
3. Formování koncepce řízení (souboru myšlenek, jak dosáhnout cíle).
4. Vytvoření konkrétního zákona řízení (algoritmu, programu).
5. Organizace struktury (nebo využití stávající) pro realizaci zákona řízení.
6. Kontrola (monitorování) činnosti struktury a výsledků řízení.
7. Likvidace struktury po dosažení cíle nebo podpora jejího dalšího fungování.
8. (Někdy se uvádí) Získání nových poznatků v procesu řízení.

Všechny společnosti a kultury se od sebe liší právě tím, jak je v nich plná funkce řízení realizována (nebo nerealizována), a jak jsou její jednotlivé etapy rozděleny mezi různé subjekty a instituce.

Ve vztahu k davo-“elitářské” společnosti je plná funkce řízení rozložena mezi pět specializovaných druhů moci:
1. Konceptuální moc (definuje cíle a koncepce).
2. Ideologická moc (formuje ideologie na základě koncepce).
3. Zákonodárná moc (zákony jako algoritmy).
4. Výkonná moc (realizace).
5. Soudní moc (kontrola).

Státnost založená pouze na systému dělby moci (zákonodárná, výkonná, soudní) je pouze programově-adaptivním modulem a sama o sobě není schopna zajistit plnou funkci řízení, protože jí chybí konceptuální a ideologická složka.

[K1_zaklady_sociologie_1]
[K1_zaklady_sociologie_2]
[K1_zaklady_sociologie_3]
[K1_zaklady_sociologie_5]
[K2_Rozmluvy-o-zivote-07_M-Velicko-CZ]
[K2_Rozmluvy-o-zivote-08_M-Velicko-CZ]
[K2_Rozmluvy-o-zivote-09_M-Velicko-CZ]
[K2_Rozmluvy-o-zivote-10_M-Velicko-CZ]
[K3_sad_roste_sam]

Někdy bývají první čtyři etapy plné funkce řízení definovány takto:
1. identifikace faktoru, který “tlačí na psychiku” a vyvolává potřebu řídit
2. zajištění stereotypu rozpoznání identifikovaného faktoru ve společnosti
3. definování vektoru cílů – cílové finkce vzhledem k faktoru, čeho chce být dosaženo
4. zahrnutí cílové funkce do celkové koncepce řízení