Dialog – esíčko – dva v jednom. Pronikání skrze hmotu/Matérii a v ní přímý kontakt, neboli přímé napojení dvou prvků a jejich provázání tedy překonání materiálního rozčlenění sobě navzájem implicitně jakoby odcizených individuací.
Všeobecný sidentitňující interfejs do všech směrů tedy vertikálně, horizontálně a i všude mezi těmito dvěma polohami.
Logos – střední pojem a prvek kontaktu mezi Matérií a Mírou.
Vždy jeden účastník tak nějak sedí na zemi a druhý je tak nějak ve vzduch, při zachování vzájemného propojení – jednoty. Skutečný pravý dialog vychází ze středu obou účastníků neboli z nitra jejich subjektivity, čmíž se nachází v Pravdě a pokračuje přes Dobro, až do Krásy, čímž dochází k velmi inspirativnímu procesu zobjektivňování.
Absence ryzího Dialogu vede k blokaci cirkulace informace ve Všehomíru a tedy ke kumulaci lži v určitých jeho středních strukturách (noosférních celcích), tento aspekt potom postupně vede k různorodým problémům v “hmotném světě”.
Vstupem do dialogu jsou dva (2) a nikdy ne tři (3)!
