Rozbor systému Rodina v soustavě podmíněností.
Rodina to je soubor prvků: Matka(žena), Otec(muž), Děti(1 až n dívek, chlapců). Vzájemné uspořádání těchto prvků v systému vychází z přirozeného chápání jejich rolí v procesu Zrodu nového Života.
Na počátku nového Života je z pohledu Dítěte klíčová blízkost Matky. Nejprve se Dítě nachází uvnitř Matky a posléze vně Matky, avšak blízkost fyzická a prakticky permanentní je nutná (kojení, …). Tedy primární vnitřní blízkost přechází do vnější blízkosti (vazba c). Prioritou zde je hmota/prostor (obživa). Proto Dítě je podmnožinou Matky (I. v II.).
Vazba a) vyjadřuje chemii vztahu mezi budoucí Matkou(ženou) a budoucím Otcem(mužem), kdy Dítě je přítomné zatím negativně jako cíl neboli v Možnosti. Již tehdy se žena nachází uvnitř dvojice (II. podmnožinou III.). U Ženy dominuje Materiální obejmutí (krátkodobé vysokofrekvenční procesy). U Muže dominuje Duchovní obejmutí (dlouhodobé nízkofrekvenční procesy). Za implicitní podporu orientace na vysokofrekvenční procesy u Ženy můžeme považovat měsíční cyklus menstruace, který přirozeně na fyziologické úrovni rozčleňuje pozornost do horizontu +/- 14 dní.
Muž potom přirozeně doplňuje vnitřek (I.+II.) svou orientací na veškeré Okolí, do něhož je Rodina vložena (vazba b). Muž je tedy rozhraním Rodiny vůči všemu okolnímu a v tomto okolí zejména buduje zázemí pro vnitřní část Rodiny především s ohledem na dlouhodobější podmínky přežití. Takže Matka zprostředkovává vztah Dítěte s Otcem (vazba h). Otec zprostředkovává vztah mezi Matkou a Okolím (vazba g). Dítě se postupně, jak se vyvíjí a osamostatňuje, emancipuje od závislosti na Matce (převahou materiální povahy – osa x) a posléze od závislosti na Otci (převahou duchovní povahy – osa y). Hladkost procesu začleňování Dítěte je podmíněna několika slabými vazbami. Matka musí umět umožnit kontakt Dítěte s Otcem (vazba d). Otec musí umožnit kontakt Matky s Okolím (vazba f). Otec společně s Matkou musí umožnit kontakt Dítěte s Okolím (vazba e).
Celkovost Rodiny spočívá ve sjednocení ženského dovnitř s mužským ven. V Rodině se tyto dva principy přirozeně potkávají a mají být jeden druhému zdrojem inspirace avšak v rámci jisté Míry, kterou není radno překonávat.
Podklad k dalšímu promyšlení zejména ohledem záměrného narušování vazeb a jaké z toho plynou důsledky jak lokálně, tak i globálně.
Tíhnutí k materiálnímu vnímání a chápání světa vede ženu k principu Tady a Teď. Požadavky dítěte musí být řešeny okamžitě a matka se nemůže vzdálit. To je prostor pro otce, on pobíhá okolo a je protaženou rukou matky. Tedy otec se podřizuje principu Tam v Budoucnu nebo Tam v Minulosti. Neboli řeší dlouhodobější perspektivu ve smyslu odpovědi na otázku: Jak stabilně zajistit Tady a Teď pro matku a dítě v podmínkách okolitého prostředí?
Také materiální pohled na svět zakládá vztah vlastnictví. Matka vlastní dítě, otec vlastní matku s dítětem. Co je to Vlastnictví? Z pohledu řízení jde o vztah podřízenosti. Něco vlastníme, když nad tím máme plnou kontrolu. Ovšem to zní problematicky. Jednak v prostoru to, co se od nás odlišuje, nachází se mimo nás, z principu nemůžeme mít pod plnou kontrolou, neboť to plně neobjímáme. Tento hendikep se dá dohnat znalostí, která propojuje objekt a subjekt v jedno. V situaci, kdy disponujeme Pravdivou Znalostí o objektu/procesu, jsme jeho skutečnými majiteli. Avšak i tak jsou naše znalosti omezené a musíme brát v úvahu Systém, do něhož jsme objektivně vloženi a předpokládat, že existuje Majitel toho Systému. Ale něco mi říká, že není vhodné hrát si na něj – Majitele Celku. To se občas ženě může stát, že propadne iluzi Vlastnictví dovnitř vzhledem k dítěti a i ven směrem k otci. To pak generuje disharmonii a brzdí rozvoj všech.
Ale i otec může vyklouznout z rovnováhy. Typicky se snaží, např. uvažujeme-li primitivnější formu odchylky, trumfnout ženin syndrom vlastnit silově. Tomu se pak říká domácí násilí nebo něco na ten způsob. Celkově musí být vlastnictví založeno na znalosti a bezpodmínečně rozvojovém přístupu v duchu: Každý bez výjimky (ženy i muži) si uvědomuje, že jeho mise spočívá v přispění k realizaci Království Božího na Zemi, jehož jsou všichni společně a navzájem rovnocennými účastníky podle Míry. Tento systém vylučuje “vyvolenost” někoho vůči ostatním. Na druhou stranu, každý má právo přispívat do okolí svou činností ve smyslu rozvoje a povinnost sbírat zpětnou vazbu vnitřní a vnější a provádět korekci další činnosti.
Znalost přirozených zákonitostí fungování rodiny, umožňuje vědomě přispívat k rozvoji dané entity (Rodiny) a jejich účastníků. Entity rodin pak ve vzájemné interakci na úrovni sjednocení činností, kde hlavním kritériem je realizace plného potenciálu všech zúčastněných, naplňují proces Celkového rozvoje – jinými slovy ustavení Království Božího na Zemi.
Ale ještě je třeba se zastavit u situace, kdy někdo znalosti zneužije. Dovnitř do své rodiny se většinou realizuje rozvoj nebo se o něj usiluje. To je přirozenost, vždyť děti jsou pokračováním Života. I tady ovšem může docházet k záměrnému porušování pravidel. Hraniční formou jsou různorodé satanské rituály ve snaze Zrůda potřebuje vygenerovat sobě podobnou Nestvůru. Pak tu máme sociální inženýry, kteří pod taktovkou GP systematicky atakují všechny vazby ze schématu.
ad vazba a) vůbec ničit podmínky vztahu (gayizace a lezbizace viz dále), pornofikace (Mluvící Obraz Šelmy – v podstatě obrazová prezentace nástrojů GP a jeho matričního maxima např. i filmová serie o Fantomasovi, jakoby něco nereálného, ale ve skutečnosti je Fantomas symbolicky vyobrazená chazarská mafie a tato mafie je zase zřejmě Božím trestem dříve ustaveného starozákonního receptu), prodlužování školní docházky, kariéra má přednost, různá ta lákadla nablýskaná, včeličky apod. zkrátka najednou přijde oslava 38. narozenin a samota…
ad vazba c) dále mnohdy dochází i k poškozování vztahu mezi dítětem a matkou (hraniční podoba je potrat – opět čistý satanismus), dále pak snaha o brzké odtržení dítěte od matky. Vůbec celý systèm školství je nakažen a systémově podléhá tlaku démonické špičky pyramidy ve smyslu indoktrinace a zavedení antirodinných šablon.
ad vazba b) i otce stále něco odlákává od Rodiny (v lepším případě práce, v horším milenka nebo půllitr).
…
