Rok 2026 je rokem tvorby nového systému společenských pravidel. Vše se začíná propojovat a sjednocovat. Ale již ne na vylhaných principech pokřivených ideologií, nýbrž na principech zdravého rozumu, kterým rozumí všichni občané.
Proč zrovna v tomto roce? Vypadá to, že se zde potkává několikero linií – od linií ryze osobní povahy až po celoplošné celospolečenské vlivy. Tím nejklíčovějším faktorem je působení Zákona času. Co je to Zákon času? Zjednodušeně jde o poměr sociálního a biologického času. Co je to čas? Čas vnímáme jako nějakou jednotku opakování něčeho. Vyjadřuje určitou míru toho, kdy se nějaký jev začne opakovat – za jak dlouho. Jedna vteřina. Jedna hodina. Týden. Rok. Století. Hraničními pojmy jsou zde věčnost na jedné straně a přítomný okamžik na straně druhé. Věčnost nemá hranic a vyjadřuje trvání snad jen jediné možné instance, a to Boha. Přítomnost je naopak velmi pomíjivá a jakoby neuchopitelná, podobně jako okamžik.
To znamená, že čas vyjadřuje míru opakování něčeho. Co je to potom biologický čas? Vlastně míra opakování se generací. Řekněme například nějaké rozmezí produktivního věku člověka, např. když už jsme v tom roce 2026, tak 26 let. To znamená, že každých 26 let nastupuje nová generace. Je to pochopitelně průběžný proces. Ale míra produktivního života člověka je cca 26 let. Tato míra se sama o sobě nějakým způsobem vyvíjí. Můžeme říci, že roste. Dříve v horších podmínkách lidé žili kratší dobu. A co je to ten sociální čas? To je míra obnovy znalostí, resp. jak dlouho vydrží v platnosti znalosti, které se člověk, řekněme, v mládí naučí. Dříve to bylo tak, že to, co se člověk ve škole naučil prakticky ve všech oborech, mu vystačilo na celý život. Dnes můžeme pozorovat, že vývoj znalostí v mnoha oborech je velmi dynamický a někteří i tvrdí, že každých pět let dojde prakticky k obnově celého balíku a je třeba se opět začít učit něco nového. Co to znamená? Že s tím, co jsme se naučili ve škole, rozhodně nevystačíme po celý život a že se budeme muset stále učit novým věcem. Vzniká tak prostředí, kde je velmi potřebné, aby ty znalosti byly adekvátní realitě. Protože kdyby od ní byly odtržené, mohlo by to způsobit nepříjemné dopady. Proč? Člověk jak v technosféře, tak i v ostatních oblastech vytváří stále komplexnější a dynamičtější soustavy. Jejich řízení je náročnější a systémy jsou složité a komplexní. To vyžaduje nové způsoby řízení a kontroly těch systémů. Je velmi podstatné, aby vše probíhalo na pravdivém základu.
A to je i podstata zákona času, že v dynamickém prostředí je nutné řídit se pravdou, tzn. životu adekvátním modelem. Každý subjekt – člověk – disponuje schopností modelovat realitu. Je nutné, aby ten model, který si lidé ve svých hlavách vytvářejí, byl pravdivý a odpovídal realitě. A aby tedy na jeho základě bylo možné řídit procesy, jichž se každý člověk, chtě nechtě, účastní. Ať již ve vztahu k sobě samému, k ostatním lidem nebo k přírodě. V podstatě všechno závisí na tomto modelu všech subjektů společnosti. Podle toho, jaké budou modely, programy vnímání a chápání světa a života přítomné v hlavách všech lidí, tak podle toho také bude vypadat společnost jako celek. Proto klíčem je psychika lidí a její nastavení. Pokud v ní bude hrát hlavní roli pravda a také dobro, pak se to projeví i v celé společnosti. Ale nesmí zde jít o prázdné deklarace, nýbrž jednotu možnosti – ze skutečnosti, záměru a realizace.
Vše nasvědčuje tomu, že rok 2026 bude přelomovým rokem. Míra obnovy znalostí i díky tlaku nového fenoménu – umělé inteligence – se dostala na hranici právě jednoho roku. To znamená, že člověk se dostává do zcela odlišného módu. Již se nemůže spolehnout na znalosti, které jsou neadekvátní životu, a musí neustále přijímat nové poznatky. Především se musí umět bránit zoufalému útoku zastánců starých dogmatických pořádků různého druhu. To je další faktor, který si doslova vynucuje radikální pochybnost nad mnoha dosud zavedenými „znalostmi“. Počínaje mnohými filosofickými koncepty a konče kosmologií a domnělými vybájenými cestami člověka na Měsíc. Všechny mystifikace v tomto roce nenávratně skončí.
Naplno se rozvinou podmínky pro tvořivou linii dalšího vývoje ve prospěch všech lidí bez výjimky. A nejde tu samozřejmě jen o prospěch lidí, jde tu i o soulad systémů ve vertikálním směru. To znamená s přírodou a také Bohem.
