Rychlopopis

1. Úvod  [Terč (Dan)] – Rozlišení – Negativita/Bůh se realizuje systémem podmíněností, které On plně kontroluje. V nichž se také chce v posledku sebepoznat. – Jde o procesy řízení (rozvoj/degradace). – Trojjedinost (Matérie-Informace-Míra) – Taky Krása-Dobro-Pravda – Postup: negativita ← prostor ← člověk ← čas (negativita skoro rovná se čas, mezi nimi v „sevření“ pohybu člověk v prostoru) – Celek je souvislostní systém množin a podmnožin. – Vloženost procesů: méně objemnější ← více objemnější – Vše je v Bohu a nic nemůže být mimo něj – různé úrovně řízení/samořízení procesů – Vloženost konkurenčních procesů/koncepcí řízení

2. Dialog [Houslový klíč (Míša)] – Základní struktura vloženosti – Jin(g) a Jang – Dvojka jako první diference z hlediska kvantity. – Prostředí otázky, negativity u člověka, zprostředkovávající poznání a kontakt s realitou tedy Bohem – Vztah člověk-člověk je primární zejména v podobě vztahu ženy a muže jako vstupu do rodiny a na spirálu rozvoje. Vztah člověk-příroda skrze práci umožnuje poznání rozmanitých dílčích vložených procesů. – Dialog – Tandem – Souhra pravé a levé hemisféry mozku a nejen jeho – Nepodmíněnost v dialogu jako jeho klíčová podmínka – Struktura z negativity jakoby základní interface/rozhraní mezi složkami řízení, základní nástroj řízení/poznávání.

3. Filosofie – Ladička (tak jako v orchestru musí být nástroje sladěné, k čemuž slouží ladička, tak i jejich hráči by měli být dobře naladěni a znalí hry na svůj nástroj, aby vše dohromady dobře znělo. K samotné hře pak již ladička potřeba není) – Pochybnost, údiv, otázka jako metoda. – Hledání věčné, jedné pravdy, jistiny, podstaty – vztah jednoho k mnohému – první nepodmíněnost – všeobecná mezioborová disciplína – klíč k celku – sjednotitelka věd, na kterou je nutné se čas od času obrátit, když si něco o sobě myslí víc, než mu přísluší – Problém odklonu od míry – Hledání pravdy formou kladení dotazů ← dialektika

4. Láska – Přitažlivost mezi mužem a ženou podporovaná různými prostředky (cíle: jak aktuální prožívání, tak rozvoj z hlediska nastupujících pokolení). Původní jednota/blízkost, která se chce obnovit, k čemuž slouží celá řada rozličných organizačních náležitostí. Rodičovská láska s vyšším prvkem nepodmíněnosti a dlouhodobějšími cíli. Láska k moudrosti (filosofie) další stupeň lásky k poznání podstat a základů. Pak také různé koníčky a další všemožné činnosti včetně práce apod. Láska je vložena do všech procesů jen je třeba ji neodmítat a hledat. Jít jí naproti.

5. Rodina – Středobod – Prostor nového/starého života. Základní organizace přelévání života mezi pokoleními. – Prostor realizace vztahu mezi dvěma různými, komplementárními pohlavími. – Jediný prostor, v němž se člověk primárně pohybuje. Pak také jediný prostor, v němž může docházet k rozvoji nebo k degradaci. Celkový rozvoj je striktně závislý na stavu rodiny. Proto hlavním cílem je uspořádání života tak, aby rodina byla nakloněna k rozvoji. – Stroje/typy psychiky: zvíře (malé dítě) ← zombie-biorobot (větší dítě) ← démon (ještě větší dítě) ← člověk (před pubertou). – Psychika zvrácená do nepřirozenosti (alkohol, cigarety, drogy).

6. Stát – Seskupení jedinců, rodin v daném přírodním prostředí, které dlouhodobě formuje jejich podobu v mnoha směrech: jazyk, zvyklosti, bioschránka, organizace společenského a ekonomického života. – Jde o instituci zajišťující primárně zájmy rodin žijících na daném území dlouhodobě, tedy po několik generací, postupně se překlápí v globální politiku. – Vytváření podmínek pro rodiny. – Vytváření podmínek pro byznys plus jeho kontrola v dopadech na celkovost člověka a přírody. – Styk s vnějším okolím (okolní státy) a přírodním prostředím. – Kvalitní/celkové zastoupení v oblastech, kde rodina z různých důvodů „nestíhá“. – Blok x konglomerát.

7. Svoboda [řízení / samořízení] – Nejtěžší pojem. – Možnost výběru v souladu se Záměrem a nebo proti němu. – Schopnost pojmu a možnost/nutnost rozhodnutí mezi dvěma alternativami. – Možnost chybovat, tím pádem ale možnost poznat pravdu. – Odpovědnost za činění vycházející z vědomé volby. – Hledání dobré alternativy v mnohovrstevnatém životním proudu. – Hledání v dialogu s druhým, s bohem, se sebou samým, s přírodou. – Kontakt subjektu s objektem na hraně negativity, neboli „pohyb“ v negativitě. – Různá míra svobody, u člověka zdá se být její mezní projev (jak z pohledu těla, tak z pohledu ducha). – Dialog jako univerzální interface. – První karta fázového posunu (posun se ještě neprojevuje – prvotní Rozlišení – objekt)

8. Příroda – Nutná podmínka. – Hmota a v ní dle míry různé stupně organizace/řízení. – V podstatě nejlepší možné prostředí pro člověka. A teď je jenom na něm (člověku…), jak to zvládne? – Některé soustavy podmínek jsou velmi nutné a je vhodné je zkoumat, neboť jejich nenaplnění je jistou cestou do záhuby. – Poznatelnost má své hranice. – Jisté poznání je možné. – Při-rod-a (při-rození)

9. Celkovost – Negativita v čisté/ryzí podobě. – Jakoby neviditelné struktury řízení veškerenstva na různých úrovních. – Všechno a nic zároveň. – Bůh – Soustava možného, matrice neuskutečněného, tedy současně v možnosti existujícího, třebaže v systému postaveném na podmíněnosti (určitosti) – Idea – Informace – Čistá forma

10. Člověk – Zástupce Boha na zemi ve vesmíru (Všeho-míru). – člověk je mírou všech věcí. – Člověk jako nástroj sebepoznání boha. Ne však jako jednotlivec, nýbrž jakou souborný intelekt, který se v dialogu posouvá na spirále mravnostního rozvoje a získává tak přístupová hesla k dalším vyšším úrovním. – Individualismus = stagnace. – Já-centrismus (kaleidoskopický idiotismus) x Bohocentrický pohled na Svět. – Kaleidoskop x Mozaika – S-troje psychiky (diktát svědomí skrze osobní dialog s Bohem) – zvíře (dobytek) ← zombie-biorobot ← démon ← člověk a ještě do nepřirozenosti zvrácený stroj psychiky. Cílem je člověk.

11. Poznání – Pravda-Dobro-Krása – Pravda na hraně rozlišení, na hranici mezi dvěma, podmnožina v množině. – Kmitavé procesy v hmotě/prostoru. – Pravda negativně ani identita, ani neidentita. Jedná se o proces dialogu na různých úrovních, který má za určitých podmínek rozvojový charakter, za jiných stagnační a konečně za ještě jiných degradační. – Poznání skrze práci. – Systém pojmů a vztahů. – V poznání na všech úrovních třeba nepodmíněnosti. Resp. Poznání předpokládá pravdověrnost. Ten, kdo vylučuje pravdu, vzdává se možnosti poznat celkově. – Druhá karta fázového posunu (posun se ještě neprojevuje – další Rozlišení – subjekt).

12. Písmo – Dokumentace, ale také zdroj manipulace. – Paměť kultury. – Třeba studovat poctivě a aktivovat vnitřní dialog při studiu. – Netřeba vždy hned chápat, neboť některé souvislosti mohou být dostupné až posléze. – Velmi mnoho materiálu do všech možných oblastí, avšak také mnoho balastu a záměrně falsifikovaných základních informačních zdrojů.

13. Umění – Vychází ze středu a má překonávat subjektivitu do objektivity ve všech směrech. Mimo jiné tím, že je nějak smyslově reprezentované. – Konec první půlky karet. Završení před bohem a spojka s ním (následující karta).

14. Bůh – Bůh a jeho přímý vklad do subjektu/objektu řízení. – Třetí karta fázového posunu (posun se projevuje – vláda míry nad informací skrze Boha – Vloženost Míry do Informace a skrze ní/svědomí vedení Boží subjektu).

15. Víra – Víra Tvá Tě zachrání. – A něco se k ní přidává podle potřeby…

16. Náboženství [Had (Lucie)] – Jedině Bůh sám sobě může být prostředníkem. – Na boha jen opatrně v přímém dialogu s ním skrze jazyk životních okolností.

17. Válka – Vrchol/Špička degradačního procesu, neboli extrémní podoba degradace. – Někdy možno chápat jako zásah Shora, když míra byla překročena. – Konstrukt na nejnižší prioritě zobecněných prostředků řízení, když všechny pokusy o zavedení a udržení otrokářského systému davo-“elitárního“ charakteru selhaly. – Krátkodobá účinnost, neefektivní nástroj řízení.

18. Práce – Přetváření přírody k božímu obrazu. – Mužský (ven) a ženský (dovnitř) princip. – Poznávání skrze práci. – Bůh pracuje pro nás. – Naše práce na Záměru a pro něj. – Poslední 4. karta fázového posunu (posun se projevuje – vláda Boha nad veškerou mírou – Všehomírem – skrze práci – vloženost Boha do Míry). – Parazitismus je chyba a jako každá chyba vede k degradaci – Chyby je třeba opravovat. – Analýza → Implementace → Testování – Praxe je kritérium pravdy.

19. Moc [Dudlík (Pavel)] – Améba. – Tendence vymykat se kontrole a míře, tím pádem častý základ degradačních procesů. – Jinak ale moci uskutečňovat Boží Záměr na Zemi skrze Pravdu a v ní Dobro a v něm Krásu.

20. Poslední revoluce – Šedí andělé (Jefremov: Hodina býka) – Poslední revoluce jako emancipace lidstva od zotročujících koncepcí a přechod k systému, kde každý bez výjimky bude chápat, jaké jsou cíle a prostředky globální politiky a tyto budou vždy sloužit výhradně k rozvoji člověka jako zástupce jediného Boha na zemi a toto se bude udržovat i při nástupu dalších pokolení do řídících procesů. Zavedení a udržení proudu vývoje společnosti v řečišti Záměru.

21. Peníze [Oběh] – Abstraktní kvantita jako prostředek směny a nic jiného! – Na straně výroby a na straně spotřeby. – Jeden z nástrojů řízení nejen ekonomického výseku reality. – Špinavé x čisté peníze. – Peníze obchodují určitosti materiálního charakteru. Nikdy ne principy z negativity, svobodu, pravdu atd., třebaže se o to různí trockisté v dějinách lidstva opakovaně pokoušejí. Na což se nachytají zejména různí oblblí dosebezhroucení individualisté. No zkrátka „Tráva na bitevním poli.“

22. Fotbal [Pohyb] – Sport. – Pravidla hry třeba dodržovat, jinak hra přestává být hrou. – Pravidla jsou všude a nikde. – Výsledek nemá žádnou vypovídací schopnost vzhledem na celkovost.

23. Karty [Zábava – Hra] – 01011 – zleva 26 binárně (vzkaz Hierarchicky Nejvyššího Řízení jako potvrzení počtu karet ze sebe). – 010 – zprava/zleva 2 binárně (dualita střední člen mezi jednotou a trojjediností) – Ukradený úsměv. – Virtuální realita

24. 2013-2014-2015 [Historie – Kmitání – Kočka (Luboš)] – Zákon času. – Historický proces – Minulost jako úložiště „svobodných“ rozhodnutí + výsledku kmitavých procesů rozvoje/degradace. – Primárním cílem je rozvoj, neboli cesta k uvědomění si nejvyššího řízení v něm jakoby odcizené struktuře. – To nejlepší co mohlo být stvořeno, kde člověk chybuje, aby mohl poznávat. – Praxe je kritériem pravdy. – A z minulosti se můžeme, ba dokonce musíme ponaučovat.

25. Závěr [Proces řízení – Nejvyšší řízení] – Nejvyšší řízení – permanentní dohled nejvyššího řízení na procesy řízení a samořízení. – 6. priorit zobecněných prostředků/zbraní řízení. – 5 druhů moci – Spojeno s následující kartou kotvící strukturu trojjedinosti: Matérie-Informace-Míra jako základní strukturu světa. – Mozaika x kaleidoskop – Souvisí s tmavě zelenou barvou pro Informaci viz obrázek níže. – Orchestrace

26. Slovníček [Nástroje řízení – M-I-M – Žába (Petr)] – Trojjedinost: Matérie-Informace-Míra. – Zprava, zleva.